Základ daně u neziskových organizací

30.07.2024 00:00

Na veřejně prospěšné poplatníky se vztahují jistá specifická pravidla, kterými se odlišují od ostatních podnikajících právnických osob, ale stejně tak musí své příjmy zdanit a odvést daň z příjmů.

 

ÚZKÝ vs. ŠIROKÝ ZÁKLAD DANĚ

Nejdříve je nutné určit, zda poplatník pracuje s úzkým nebo širokým základem daně:

• Předmětem širokého základu daně u poplatníků (veřejná vysoká škola, veřejná výzkumná organizace, poskytovatel zdravotních služeb, obecně prospěšná společnost, ústav) jsou všechny příjmy s výjimkou investičních dotací. .
• U poplatníků s úzkým základem daně (spolky, nadace, nadační fondy, církve, náboženské společnosti, honební společenstva, pokud splní definici veřejně-prospěšného poplatníka a neposkytují zdravotní služby) jsou předmětem daně vždy příjmy z nájmu, reklamy, členského příspěvku a úroků. 

VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ

Při konstrukci základu daně se vychází z výsledku hospodaření, tedy rozdílem mezi účetními výnosy a náklady, souhrnně za hlavní i hospodářskou činnost. Hlavní činnost je zpravidla ztrátová, naopak hospodářská činnost by měla být zisková, proto u veřejně prospěšných poplatníků s úzkým základem daně zpravidla nedochází ke vzniku daňové ztráty. 

PŘÍJMY, KTERÉ NEJSOU PŘEDMĚTEM DANĚ

Z daňového základu je nutné vyloučit příjmy, které nejsou předmětem daně. Tyto příjmy jsou definovány v § 18a Zákona o daních z příjmů, jedná se typicky o příjmy z nepodnikatelské činnosti, pokud jsou vynaložené náklady vyšší, dotace a další. 

OSVOBOZENÉ PŘÍJMY

Pokud jsou příjmy neziskové organizace předmětem daně, ještě to neznamená, že se z nich bude odvádět daň z příjmů. Osvobozené příjmy jsou vyjmenovány v § 19 a 19b. Typicky se jedná o členské příspěvky a dary.

DAŇOVĚ NEUZNATELNÉ NÁKLADY

Je důležité zdůraznit, že pokud je příjem osvobozen od daně nebo není předmětem daně, nelze k němu uplatnit ani související výdaje. Proto je nutné evidovat výdaje vztahující se k jednotlivým typům příjmů odděleně. Zpravidla se tedy jedná o výdaje související s hlavní činností neziskové organizace. Takové výdaje se vyloučí z výsledku hospodaření na ř. 40 daňového přiznání (DAP) a zvýší tak daňový základ. 

DAŇOVÁ ZTRÁTA

Neziskové organizace mohou stejně jako ostatní právnické osoby snížit daňový základ odečtením daňové ztráty z předchozích let, a to v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, kdy byla daňová ztráta vyměřena. Daňová ztráta však může vzniknout pouze u společnosti se širokým základem daně, u společností s úzkým základem daně vzniká daňová ztráta velmi ojediněle. 

SNÍŽENÍ ZÁKLADU DANĚ

V souladu se zněním § 20 odst. 7 Zákona o daních z příjmů může být základ daně neziskové organizace dále snížen až o 30 %, maximálně však o 1 mil. Kč, budou-li prostředky získané touto úsporou na dani použity v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelských činností. V případě, že 30 % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Toto snížení základu daně lze použít na snížení základu daně vytvořeného z hlavní činnosti i vedlejší činnosti, ale následně musí být profinancování vzniklé daňové úspory v rámci hlavní činnosti. Tuto částku mohou neziskové organizace odečíst na ř. 251 DAP.

Tuto položku nelze uplatnit u všech veřejně prospěšných poplatníků, zákon některé z nich vylučuje, konkrétně: obec, kraj, poskytovatele zdravotních služeb, profesní komoru a poplatníka založeného za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, kteří nejsou organizací zaměstnavatelů.

Snížením základu daně tímto způsobem vzniká daňová úspora ve výši 21 %. Následné využití daňové úspory nepředstavuje samostatný účetní případ, ale tato skutečnost musí být v účetnictví bezprostředně následujícího zdaňovacího období promítnuta. Daňovou úsporu je možné využít na krytí kterékoli části hlavní činnosti, která není hrazena z jiných zdrojů. V širším pojetí lze využití daňové úspory prokázat ve formě ztráty z hlavní činnosti nejméně ve výši daňové úspory. Pokud je nepodnikatelská činnosti dále členěna do dalších činností, lze vytvořit dílčí činnost v rámci hlavní nepodnikatelské činnosti, na které budou evidovány náklady, které byly financovány z daňové úspory. 

V případě nedodržení podmínek použití daňové úspory, ukládá Zákon o daních z příjmů v § 23 odst. 3 písm. a) bod 8. zvýšit základ daně o částku, která nebyla vyčerpána. V bezprostředně následujícím zdaňovacím období se dodaní pouze nepoužitá část daňové úspory, a to na ř. 30 DAP.