Položky časového rozlišení v cizí měně a jejich přecenění k rozvahovému dni
Zjistěte, jak správně přecenit položky časového rozlišení v cizí měně k rozvahovému dni. Přehled přístupu dle vyhlášky č. 500/2002 Sb. a interpretace Národní účetní rady.
Účetní jednotky mohou evidovat takové transakce, které se netýkají pouze jednoho účetního období, ale více období. Pokud u těchto transakcí známe jejich účel, přesnou částku a období, kdy dojde k jejich vypořádání, hovoříme o tzv. položkách časového rozlišení.
Podnikatelé, kteří vedou účetnictví dle vyhlášky č. 500/2002 Sb. (zpravidla všechny obchodní společnosti kromě finančních institucí) pro zachycení položek časového rozlišení musí použít účtovou skupinu 38. Rozeznáváme celkem čtyři druhy položek časového rozlišení:
- Náklady příštích období (typicky účet 381)
- Výdaje příštích období (typicky účet 383)
- Výnosy příštích období (typicky účet 384)
- Příjmy příštích období (typicky účet 385)
Význam jednotlivých položek lze najít v § 13 výše zmiňované vyhlášky č. 500/2002 Sb.
Jak je to s cizí měnou?
Není neobvyklou situací, kdy k vypořádání položek časového rozlišení může dojít v cizí měně, tj. v jiné měně, než je vedeno účetnictví (typicky Kč, ale od roku 2024 se může také jednat o měnu rozdílné od měny funkční – tj. od EUR, USD, nebo GBP).
Zde přichází otázka, která není explicitně řešena v současné legislativě – jak s položkami časového rozlišení v cizí měně naložit, a to zejména v otázce jejich přepočtu k rozvahovému dni?
Účetní jednotky jsou povinny provést přepočet položek v cizí měně ke dni uskutečnění účetního případu – k tomu lze použít tzv. denní kurz (kurz vyhlášený pro příslušný den Českou národní bankou) nebo kurz pevný (stanovený na určité období, například měsíc). Zároveň je třeba ve zvláštní evidenci u daných položek sledovat nejenom přepočtenou částku na českou měnu (popř. funkční měnu), ale také původní měnu, ve které příslušná položka vznikla. Zde přichází výše zmiňovaná otázka a to ta, zda se tyto položky mají přepočítat k rozvahovému dni?
Obecně lze říci, že se k rozvahovému dni přeceňují takové položky v cizí měně, u kterých existuje kurzové riziko. Kurzové riziko vyjadřuje skutečnost, že peněžní částka, ve které budou jednotlivé položky v účetnictví vypořádány, se může lišit od částky, ve kterých daná položka vznikla, a to vlivem pohybu kurzem jedné měny vůči kurzu měny druhé.
Cizoměnové pohledávky či závazky
Typické položky, které přepočtu k rozvahovému dni podléhají jsou cizoměnové pohledávky, či závazky, ale může se jednat také například o cenné papíry pořízené v cizí měně. Kurzové riziko je tedy spojeno s pohybem finančních prostředků a nesporně existuje u „běžných“ cizoměnových pohledávek a závazků.
K této problematice se vyjádřila Národní účetní rada ve své interpretaci I-37 – Časové rozlišení a cizí měna. Závěrem této interpretace je názor, že pouze účty Příjmů příštích období a Výdajů příštích období obsahují kurzové riziko, a tudíž pouze tyto položky by měly podléhat přepočtu k rozvahovému dni. Argumentem je zde ta skutečnost, že pouze v případě těchto položek existuje měnové riziko, protože v případě Příjmů a Výdajů příštích období (jak lze dle názvů příslušných účtů dovodit) se zatím peněžní tok neuskutečnil.
Na závěr
Závěrem lze tuto problematiku shrnout následovně. V oblasti položek časového rozlišení pouze účty Příjmy příštích období a Výdaje příštích období mají charakter cizoměnových pohledávek a závazků, u kterých existuje kurzové riziko, a pouze tyto položky by měly podléhat přepočtu k rozvahovému dni. U položek Nákladů příštích období a Výnosů příštích období již peněžní tok nastal, a tudíž s nimi již není spojeno kurzové riziko a také by s nimi neměl být spojen přepočet k rozvahovému dni.
