Jak se vyhnout švarc-systému?

Na rozdíl od minulosti, dnes je to často zaměstnanec, kdo firmu postaví před hotovou věc: "Nechci být v pracovním poměru, chci fakturovat!" Jak tedy zařídit, aby "zaměstnání" na živnostenský list bylo legální?
Doporučujeme projít jeden po druhém následující body a smluvní vztah i reálné fungování co nejvíce nastavit tak, aby znaky švarc-systému nebyly naplněny. 

1.Odměny pravidelné a stejné

Podezření na švarc-systém vyvolává OSVČ, pokud fakturuje pouze jednomu obchodnímu partnerovi (firmě) a dostává za to v pravidelných intervalech pořád stejnou částku. Je dobré vyhnout se sjednané odměně dle hodinové sazby, kde hraje zásadní roli evidence zaměstnavatele. Dávejte pozor na výši odměny; pokud dosahuje stejných částek, které dostávají na obdobné pozici zaměstnanci firmy, úředníky je to považováno za znak švarc-systému.

2. Vystupování jménem zaměstnavatele

OSVČ nesmí vystupovat jménem svého obchodního partnera (firmy), může pouze sama za sebe. Zejména se to týká e-mailových adres, vizitek, podpisů v e-mailech, jednání jménem firmy s třetími stranami.

3. Kdo vlastní pracovní nástroje a pomůcky?

Pokud OSVČ svou práci vykonává s pomůckami obchodního partnera (firmy) a neexistuje mezi nimi smlouva o pronájmu (například kanceláře, výpočetní techniky, pracovního nářadí, apod.), pro případnou kontrolu je to faktor ukazující na švarc-systém. Pokud práce skutečně musí být vykonávána přímo v prostorách u firmy, je třeba smluvně ošetřit pronájem pomůcek, nástrojů, zařízení a pracovních prostor. Právě “nelegální” využívání pomůcek je znakem švarc-systému.

4. Zákaz výkonu práce pro jiného obchodního partnera (firmu)

Dlouhodobá činnost pro jednoho obchodního partnera (firmu) sama o sobě švarc-systém neznamená, avšak v kombinaci se zákazem činnosti pro jiný podnikatelský subjekt znak skryté závislé činnosti být může. OSVČ by tím pádem neměla uzavírat s firmou smlouvu na dobu neurčitou (nebo dlouhé časové období) ve které se stanoví exkluzivita.

5. Nerovný vztah OSVČ a obchodního partnera (firmy).

Pokud OSVČ s firmou spolupracuje legálně, z hlediska obchodněprávních vztahů jde o rovnocenné partnerství. Pokud vztah OSVČ a obchodního partnera charakterizuje nadřízenost a podřízenost (OSVČ bez výhrad plní příkazy firmy), je podezření na švarc-systém. Znakem ukazujícím na švarc-systém je též zařazení OSVČ do organizační struktury firmy.

6. Odpovědnost za škodu.

V případě pracovního poměru ručí zaměstnanec za škodu pouze do zákonem stanoveného limitu (4,5 násobek měsíční mzdy), dále ručí již zaměstnavatel. Oproti tomu OSVČ za způsobenou škodu ručí celým svým majetkem. Pokud je tedy smluvně stanoveno, že OSVČ ručí partnerovi (firmě) za způsobenou škodu pouze do určité výše, případně vůbec, jde o znak švarc-systému.

7. Stanovená pracovní doba

Klasickým znakem závislé činnost je pevně stanovená pracovní doba. Obchodní partner (firma) tedy nesmí docházku OSVČ hlídat a evidovat, například formou docházkové knihy, nebo čipu. Evidence pracovní doby je pro kontrolory příjemným důkazním předmětem.

8. Příliš široký záběr činnosti, malá specializace

Riziko označení za švarc-systém je tím vyšší, čím méně podrobně je specifikována činnost OSVČ pro obchodního partnera. Ve smlouvách mezi OSVČ a firmou by neměly též zaznít formulace, typické pro pracovní smlouvy, například nárok na placené volno, pevná pracovní doba či pravidelná docházka na pracoviště, natožpak zaměstnanecké benefity jako stravenky, příspěvek na fitness, apod.

 

S přípravou smluv Vám v EIBD samozřejmě pomůžeme.

Potřebujete více informací?

Chteli by ste se dozvědet více o naší společnosti? Víc o historii a o tom co Vám můžeme nabídnout? Kliknutím na tlačítko níže se dozvíte víc.